Památky jihovýchodní Moravy - hlavní stránka

 + PAMÁTKY
 +
 TURISTIKA
 +
KULTURA
 +
OBCE & MĚSTA

HLEDÁNÍ NA SERVERU:            

  Ostatní památky  Větrný mlýn u Velkých Těšan 
Přidat do OblíbenýchTisk této stránky Poloha památky na mapě E-mail památky

  Internetová stránka větrného mlýna u Velkých Těšan
 
  Ostatní > Větrný mlýn u Velkých Těšan  

      Větrný mlýn u Velkých Těšan na Kroměřížsku je dřevěná dvoupatrová stavba se sedlovou střechou, zavěšená na konstrukci z trámů. Základ stavby tvoří kříž, do nějž je nasazen středový vertikální sloup 'otec', podepřený čtyřmi vzpěrami. Pod podlahou prvního Větrný mlýn u Velkých Těšan patra je na středovém sloupu zavěšeno 'sedlo' z trámů, jehož pomocí se celý mlýn otáčí podle smětu větru. V prvním patře je moučnice se síty, na něž padá rozemleté zrno z mlýnských kamenů v druhém patře. Vrchní kámen se otáčí pomocí palečného kola na větrných lopat. Horní část mlýna, kde jsou kameny a násypka pro zrno se nazývá 'zanáška'. K mlýnu patří také tzv. 'šalanda' místnost pro mlynáře a mleče. Podle požadované kvality mouky se zrno přemýlalo i několikrát. Pytle se zrnem a mouka se do zanášky vynášely po schodech. K otáčení mlýnem sloužil trámec, dosahující k zemi, později se používal hever nebo žentour. Mlýn se natáčel po větru tak, aby hřídel větrných lopat stála kolma na směr větru. Síle větru se přizpůsoboval také počet 'plachet' na lopatách.
       Jižně od Kroměříže, v dolině mezi severními výběžky Chřibů leží osada Velké Těšany. Na jihozápadním svahu nad vesnicí, nedaleko lesa Chvaletiny, asi 200 metrů od silnice do sousední obce Vrbky byl ve 20. letech 19. století postaven větrný mlýn, využívající vhodných povětrnostních podmínek kraje a zároveň nedostatku stálých vodních toků.14. srpna 1830 koupil Josef Bartoň od obce pozemek na zřízení větrného mlýna o výměře 1 jitra 800 čtv. sáhů (1 jitro=1600 čtv. sáhů=0,5756 ha) za nějž zaplatil 60 zlatých.
       Vedle toho se zavázal obci odvádět roční nájem 54 zl. ve dvou lhůtách, o Janu (24. června) jednu polovinu, o Martinu (11. listopadu) druhou. V případě nedostatku vody a nakupení mlečů u mlýna musí semlíti obilí nejdříve obyvatelům obce Velké Těšany. Vrchnosti bude platit ročně 5 zl. jako mlecí poplatek. Naproti tomu má právo držet si 2 krávy, tele a 2 vepře. Hovězí dobytek může pást na obecních pastvinách za což zaplatí pastýři v obilí. Dne 14. srpna 1890 došlo k vyvrácení a zničení mlýna za silné větrné smršti, která se přehnala nad obcí. Josef Páter povolal tesaře ze Slovácka a nechal mlýn postavit znovu s tím, že dal zpevnit zdvojením základní nosné trámy. Pocházel ze starého rodu větrných mlynářů z Janovic u Nového Jičína, kde se 5. srpna 1869 narodil. Protože výnos větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), přikupoval postupně pole, takže hospodařil na 3,4 ha zemědělské půdy. Přestože práce kolem mletí a hospodářství bylo dost, byl mlýn společenským centrem Velkých Těšan a okolních obcí. Rád se zde zastavoval i spisovatel Jindřich Spáčil. Z rozhovorů s 'povětrným' mlynářem Josefem Páterem vznikla pak jeho povídka 'Mlýn pod Kříbem', kde zachytil osudy mlýna i posledního mlynářského rodu Páterů. Po válce mlýn postupně chátral, až na konci šedesátých let kdy hrozilo sesunutí mlýna, odkoupil ONV Kroměříž mlýn od Anežky Páterové, jež nemohla provést nákladnou opravu. Při opravě však došlo k několika chybám, které dal do pořádku až sekerník František Hrdý z Újezdce u Přerova povolaný Muzeem Kroměřížska v roce 1975.
      Větrný mlýn ve Velkých Těšanech patří mezi sloupové (beraní, německé), jde o dvoupatrovou dřevěnou budovu o půdorysu 5,65 x 5,57 m, krytou sedlovou střechou na jednom konci zvalbenou. Konstrukce mlýna téměř totožná s ostatními na Moravě Původně měl dvě mlýnské složení, jedno na šrotování druhé na mletí obilí. V současné době není toto složení obnoveno a je uloženo před mlýnem na ukázku, protože se nepodařilo snést běhoun bez poškození. Opravou a zpřístupněním větrného mlýna ve Velkých Těšanech byla zachráněna významná technická památka Kroměřížska, která je dokladem zaniklých výrobních technik i dovednosti lidových řemeslníků. Podle dokumentu Oldřicha Pátera a PHDr. Miroslava Války z roku 1984. Za materiály a informace děkujeme paní Chrastinové, která je přímým potomkem rodiny Páterů a po mlýně vás s poutavým vyprávěním kdykoliv provede.
















Všechna práva autorů a vlastníků práv vyhrazena. Copyright © 2001-2005 Památky jihovýchodní Moravy - Martin Zvonek