Pozůstatky tvrze uváděné ve 14. a na počátku 15. století jsou skryty v pozdějších přestavbách dnešní goticko-renesanční tvrze. Zdá se, že původní tvrz byla věžovitá stavba o vnějších rozměrech   7 x 7 m, jejíž pozůstatky jsou patrny v nároží tvrze. Za husitských válek v 15. století byla tvrz zničena, ale po roce 1530 byla místo ní postavena nová, pozdněgotická trojkřídlá tvrz, která byla také obehnána hradbami a valy.
      Lehce deformovaný obdélník (28 x 21 m) vymezuje masivní 1,5 m silná hradba. Jihovýchodní tvrze kout zabírá do obrysu zatažená hranolová věž (7 x 7 m) a podél celé délky západní strany se táhne palác, jehož dělení a konstrukce jsou narušeny nejvíc. Kamenné zdivo čtyřpodlažní věže viditelně vystupuje nad úroveň původní hradby. Kromě sklepa se od počátku 16. století využívala k bydlení, o čemž svědčí její vybavení klenbou, okénky a zazděným prevetem. Kvalitní pískovcové armování severozápadního nároží paláce naznačuje, že měl nad spodním podlažím asi také ještě dvě patra.
      Původní vstup do tvrze je možné předpokládat v soutce mezi věží a palácem. Okrouhlý tvar starší tvrze dokládá využití původního příkopu, jenž je zřetelný z oblého průběhu kamenné zdi na jižním obvodu. Ve stabilním katastru se kolem tvrze rýsuje další, druhý příkop a přes oba ještě v roce 1850 vedly dřevěné mosty. Také nedávné výkopy pro dešťovou kanalizaci zachytily dvojí zdivo. Snad starší zeď byla kladena na jíl, druhá již na maltu. Datování keramického materialu bylo kladeno na konec 14. století a počátek 15. století. Nejstarší architektonická výprava tvrze pochází většinou ze začátku 16. století. Jde především o křížovou žebrovou klenbu věže, jejíž svorník nese znak Viléma a Kuneše Kurovských z Vrchlabí, a dále několik portálů s přetínavými pruty. Na tuto etapu bezprostředně navázala již goticko-renesanční přestavba, při které byla patrně zastavěna zmíněná soutka vstupu a dostavěno další obytné křídlo na severu. Protože současně u paláce vznikl ochoz z okénky, opatřenými jehlancovými římsami, nabylo nádvoří skutečně miniaturních rozměrů. Druhé patro dostala tvrz za Lobkoviců před rokem 1636, ale téměř hned od svého vzniku sloužilo jako sýpka. Její rozsah se zvětšoval, ale stále zůstával prostor pro vrchnostenské kanceláře. Po druhém znárodnění byla tvrz využívána místním zemědělským družstvem a v části se bydlelo až přes rok 1990. Příkop a most byl odstraněn v 19. století; hradby z tvrze se částečně zachovaly dodnes.

Portálek rámovaný přetínavými pruty (Foto z knihy Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí od M. Plačka)

Starší fotografie tvrze - patrné ochozy (Foto z knihy Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí od M. Plačka)