Hrad se skládal ze tří útvarů: z oválného hradního jádra obklopeného okružním příkopem a valem (na jihu zdvojeným), z menšího předhradí, rovněž chráněného příkopem a zčásti valem, a konečně ze severního protáhlého předhradí s dalším příkopem a valem. Celý hradní objekt byl však postaven jen z dřevěných konstrukcí, ukotvených v kamenných podezdívkách. Tímto způsobem mohla být postavena centrální věžovitá stavba, kterou lze předpokládat v místě velké prohlubně v povrchu jádra.

       E. Peck uvádí o Chlumu, že to byl pevný hrad rytířský, sídlo panské. Hrad byl v době husitské zbořen. Metr širokou a hlubokou příkopu příčnou sondu dal provést v druhé polovině 19. století tehdejší majitel bystřického panství Arnošt Laudon. Při ní byla objevena řada úlomků středověké keramiky a železné předměty (sekyrka, hroty šípů, mosazná koule), které lze datovat do 14. - 15. století.

      Pozůstatky hradu jsou natolik rozlehlé, že délkou 215 m a zabranou plochou přes 1 ha patří k největším hradům na Moravě. Že není šířeji známý, plyne z toho, že pohříchu nešlo o typický zděný hrad, ale o opevnění ze dřeva, hlíny a s budovami stejného rázu na kamenných podezdívkách kladených nasucho nebo na hlínu. Poloha je s ohledem na osamocenost kopce a strmé svahy velmi vhodná. Jediná povlovnější severovýchodní strana byla využita pro vedení přístupové cesty od Bílavska. K severu, právě nad trasu cesty, vybíhal hřeben s vnějším předhradím. na organismu hradu je dobře čitelný vývoj a do značné míry i účel jeho jednotlivých prvků. V nejvyšším místě je situováno oválně jádro s osami 40 a 24 m, které je obklopeno okružním příkopem a valem. Šířka příkopu je okolo 15 m a jádro je nad jeho dnem převýšeno o víc než 3 m. Prohlubně na jeho povrchu snad zčásti vyznačují obvodovou zástavbu na východě a jihu a průzkum rozměrné jámy umožnil oprávněně uvažovat o obytné věži na kamenné podezdívce. Okružní val má na jihu rozměrný výběžek v podobě zemní bašty s depresí po dřevěné nástavbě.

Rekonstrukce podoby hradu v 15. století - J. Kohoutek