V dnešním
městě Hulín (3 km východně od Kroměříže) stával poblíž kostela středověký hrad. Dodnes se z něj nedochovaly žádné viditelné pozůstatky a ani nevíme, kde přesně stál.
Zde je několik málo informací o něm.
První
písemné zprávy o pozdějším městě Hulíně máme z roku 1224, kdy český
král Přemysl Otakar I zde vydal dvě listiny. Osazen byl určitě dříve, jak
svědčí jeho velmi výhodná poloha v poříčí Moravy na ose obchodních
cest i některé archeologické nálezy z 9. - 12. století, dokazující
slovanské osídlení. Jméno města je odvozeno od osobního jména Hula od
slovesa hulen - získávati, bráti s sebou. Za dlouhé období vývoje
doznalo různých obměn. V roce 1224 in Hulin, 1261 Hulyn, 1447 Hulin,
1651 Hulijn, 1708/12 Hulein, 1751 Hullein, 1854 HULÍN, 1939 HULLEIN / HULÍN,
1945 HULÍN. Hlavní role Hulína spočívala v existenci opevněného zeměpanského
dvorce, který zde stál nejpozději roku 1224 (doložen také k roku 1248), a
který byl střediskem menšího markraběcího hradského obvodu, kde hulínským
vladařem byl tehdy Chisling (Kyzlink). Původní zeměpanský majetek Hulín
daroval pak v roce 1261
král Přemysl Otakar II olomouckému biskupovi Brunovi
ze Schauenburku (1245-1281) za diplomatické a vojenské služby, které panovníkovi
prokázal. Biskupství v té době již budovalo své správní a hospodářské
centrum v nedaleké Kroměříži. Význam Hulína dosvědčují též zachované
časti původně románského kostela, především portál, jehož vznik datuje
Václav Mencl do doby kolem roku 1230. Šlo o jeden z největších románských
kostelů v českých zemích.
Biskup Dětřich (1281-1302) zde začal
před rokem 1294 stavět hrad, jak to potvrzuje jím vydaná listina z téhož
roku, kterou poskytuje hulínskému kostelu náhradu za mlýn a krčmu, stržené
při výstavbě hradu. Tím byla trhová ves proměněna v městečko. Poslední
zpráva o hulínském hradu pochází z roku 1322, kdy se zde připomíná
biskupský purkrabí Herbert. Hrad zanikl zřejmě již během 14. století,
protože později již o něm nejsou další zprávy.
DALŠÍ
HISTORIE MĚSTA HULÍNA, KTERÁ SE UŽ NETÝKÁ HRADUNa počátku
14. století zde bylo několik biskupských manství náležejících ke kroměřížskému
obvodu. Na těchto manstvích se vystřídali manové: 1353 Racek, 1356 Racek,
Vojek a Bohuněk, 1473 Bartoš z Hulína. Od roku 1369 držela některé
usedlosti olomoucká kapitula. Biskup Konrád prodal roku 1472 s povolením krále
Václava IV. městečko Hulín olomoucké kapitule s výhradou předkupního práva;
již roku 1421 kapitula statek vrátila biskupství. Roku 1447 držel město zástavou
Mikuláš z Moravan. V
Hulíně bývala též drobná manství. V roce 1398 jich
bylo 6, dříve asi 16. Manství v Hulíně koupili roku 1454 Jindřich a Bohuš
z Tučína, na počátku 16. století léno držel Přemek z Víckova. Po smrti
Jetřicha Podstatského z Prusinovic přešlo léno dvaceti poddaných na
Prokopa Podstatského, který roku 1536 prodal toto manství olomouckému
biskupu. Roku 1839 se kapitulní sedláci vykoupili z robot.
Více informací o městě
Hulíně naleznete zde.
|