Hrad byl postaven zřejmě na místě původní dřevěné tvrze asi na přelomu 13. a 14. století nebo počátkem 14. století. Byl nazýván také Bašta, což vychází z nesprávného předpokladu, že objekt byl předsunutou fortifikací hradu Šaumburka. Ve fragmentech dochovaný zalamovaný ovál hradby řadí hrad k typu hradů s plášťovou zdí; měl chránit hlavní hrad Šaumburk před nebezpečím nepřátelských vpádů.
      Hrad se skládá z hradního paláce a z malého předhradí. Pro zlepšení obranyschopnosti byl hrad obklopen oválem mohutného okružního valu a příkopu. Příkop je 22 - 23 m široký a až 5 m hluboký a násep se na severu přeměnil v pouhý terénní stupeň. Navíc na západě na val navázalo úzké, ale 35 m dlouhé dřevohlinité předhradí s bočním vstupem. Předhradí tvořily dvě budovy, z nichž je zřetelnější západní, ve které byla umístěna brána. Předhradí obíhal další příkop a val, jenž běžel kolem hradního areálu po celé jižní straně. Jen asi 15 m pod ním se nachází umělé jezírko, jež sloužilo jako zdroj vody pro hospodářské příslušenství. Jezírko je dochováno dodnes. Cesta u rybníčku vstoupila do prvního příkopu a stoupala po úbočí do předhradí, kde se zalomila a mostem překonala okružní příkop. Most vedl do komunikačně využitého zděného parkánu, který se táhl po dvou bocích zalamovaného oválu hradního jádra (osy 31 a 27 m). Jeho obvodní zeď je dosud místy patrná a má sílu přes 1,5 m. K západní straně přiléhal zalomený trojprostorový palác, jímž navíc procházel průjezd. Výzkum J. Kohoutka zjistil ještě pozdně gotické ostění brány. Další blíže nerozpoznatelné stavení přiléhalo k hradbě na východě a tak ponechalo prostor jen pro nevelký dvorek. Celek ukazuje na klasickou aplikaci dispozice hradu s plášťovou hradbou bez hlavní věže. Zmíněný výzkum poskytl materiál, jenž dokládá existenci hradu až ve druhé polovině 14. století. Jeho konec je dobře datován historickými zprávami.

Rekonstrukce podoby hradu v 15. století podle J. Kohoutka