Památky jihovýchodní Moravy - hlavní stránka

 + PAMÁTKY
 +
 TURISTIKA
 +
KULTURA
 +
OBCE & MĚSTA

HLEDÁNÍ NA SERVERU:            

  Zaniklý hrad  Hrad Šaumburk 
Přidat do OblíbenýchTisk této stránkyPoloha památky na mapě E-mail památky

  Oficiální internetové stránky hradu Šaumburk - www.saumburk.pamatky-vm.cz
 
  Zaniklé hrady > Šaumburk  
Úvodní stránka o památceHistorie hraduStavební vývoj hraduSoučasný stav hraduPoloha hradu

STAVEBNÍ VÝVOJ HRADU ŠAUMBURK

       Hrad, mimořádné rozlohy představuje zajímavý produkt své doby. Je pravidelně vyměřený, ale chyběla mu patrně hlavní věž. Hodnotu založení poněkud snižuje to, že asi nebyl dokončen v zamýšlené podobě, a vzhledem ke stupni zachovalosti také jeho malá čitelnost. Brunovy ambice se nakonec ukázaly neúměrné potřebě a ekonomické síle biskupství, zejména v krizové první třetině 14. století. Proto byl hrad postupně zanedbáván a nakonec dobrovolně opuštěn. 

     Zdánlivě jednodílnou obdélnou dispozicí (120 x 50 m) patřil Šaumburk k nejrozsáhlejším moravským hradům. Přepažení hradbou bez příkopu přibližně ve dvou třetinách délky není sice doložené, ale docela reálné. Vydělen mohl být též nevelký dvorek se stavením ve sníženině vlevo od brány, ale stejně tak mohlo jít o podélně dvoutraktovou stavbu nebo jinou, složitější dispozici. Brána nejasné stavební podoby mohla souviset jen s průjezdem v čelní rozměrné budově, anebo s její protáhlou věžovitou částí. V suti v šíjovém příkopu byly nalezeny zlomky jejího ostění a patrné je též zděné záhlaví dřevěného mostu, které je předsunuto před líc hradby. Příliš mnoho podmiňování a nejistoty se odvíjí z toho, že se hrad zachoval minimálně. Zřetelný je celkový rozsah půdorysu, nedůsledná obvodová zástavba po všech stranách a na severním konci dispozice příčný, asi 10 m hluboký palác. Ostatní se může radikálně pozměnit a doplnit při případném archeologickém výzkumu.

     Ve středu vstupní strany se nacházejí náznaky snad věžovité brány začleněné do fronty budov, do níž vedl přes šíjový příkop dřevěný most. K obvodové hradbě byly podél obou delších stran přistavěny budovy, v jižním koutu snad dvoutraktové. Existuje náznak, že něco přes 30 m za čelem hradu byla dispozice předělena příčnou zdí. Na konci nádvoří je napříč snížená plocha vymezená dřívějšími stopami zdiva, v níž bylo při archeologickém průzkumu J. Kohoutka rozpoznáno místo paláce. Nalezli přitom ostění portálku a sdruženého okna završeného trojlistem. Kolem hradu jsou snížené, uměle srovnané, snad hospodářsky využité plošiny. Na východě jsou relikty opevnění (srubů) kolem příjezdové cesty.

     Zjišťovací výzkum J. Kohoutka alespoň odhalil některé podrobnosti v prostoru severního paláce a poskytl hojnou kolekci datovatelných nálezů. O vybavení paláce svědčí horní díl ostění sdruženého okna, jenž je vytesán do jednoho kusu pískovce. Otvory završují raně gotické trojlisty "jeptišek", které se užívaly hlavně v období vlády Přemysla Otakara II. Odkryty byly také patky pískovcového portálku. Především keramika datuje počátky hradu do poslední třetiny 13. století a opuštění do průběhu poloviny 14. století. Důležitý je zejména druhý údaj, který souvisí s historií hradu Nového Šaumburka, vzdáleného jen několik set metrů severněji.

     Pozoruhodné jsou stopy úprav v bezprostředním okolí hradu. Naprosto nezbytný byl příkop, který přetínal hřeben před hradem. Je téměř 25 m široký a dosud skoro 7 m hluboký. Podél západní a východní strany hradu jsou pod hradními svahy pravidelné a uměle vyrovnané plošiny, s nimiž se zřejmě počítalo pro hospodářské využití a zřízení jednoduchých hospodářských stavení. Můžeme předpokládat ohrazení plošin dřevěnou stěnou (např. palisádou) a jejich propojení severním, ovšem jinak nevyužitelným terénním stupněm. Zřetelné jsou též relikty opevnění vstupu příjezdní cesty do tohoto "předhradí" na jihovýchodě. Avšak specifikovat provedení, uspořádání a přesný účel jednotlivých objektů není bez výzkumu možné. Jistý je pouze jejich dřevohlinitý charakter. Problémy plynou i z toho, že po smrti zakladatele hradu (Bruno ze Schauenburku) rozvoj sídla nepokračoval ve smyslu původního záměru a po určité době jakéhosi živoření byl hrad opuštěn a nahrazen objektem, který byl podstatně méně náročný jak na personál, tak na provozní náklady. Takže plošiny a další příslušenství patrně nenabyly toho charakteru, s jakým se původně počítalo. Vyloučeny totiž nejsou ani určité počáteční úpravy hradního hřebene a zejména jeho jižního konce.

 


Nalezené patky pískovcového portálku
 

Rekonstrukce hradu na konci 13. století - J. Kohoutek

Rekonstrukce hradu
Rekonstrukce hradu
Další rekonstrukce hradu Šaumurka


Všechna práva autorů a vlastníků práv vyhrazena. Copyright © 2001-2005 Památky jihovýchodní Moravy - Martin Zvonek