HISTORIE HRADU STARÝ SVĚTLOV
Původní hrad Světlov, zvaný Starý Světlov ( na rozdíl od Nového Světlova u Bojkovic) stával u vsi Podhradí, blízko Luhačovic.
Hrad existoval již před rokem 1360. V tomto roce patřil Albertovi ze Šternberka - ze zlínské odnože tohoto rodu. Právě tomuto rodu - ze Šternberka - náležel hrad Světlov ještě dlouho.
V roce 1393 přijala Eliška ze Šternberka za spolumajitele svého manžela Voka z Kravař. V roce 1412 náležely ke Světlovu vesnice Provodov, Pozlovice, Lidkovice (zanikly), Luhačovice, Bojkovice, Žilín,
půl Ústí (zaniklá ves u Bojkovic), Krhov, Pitín Hostětín a Komňa. Eliška postoupila panství v roce 1418 Jaroslavovi ze Šternberka. Ten sídlil na Veselí (nad Moravou), ale v roce 1420 padl v bitvě u Vyšehradu.
Císař Zikmund hrad roku 1423 postoupil své ženě Barboře Celské. Uherský magnát, Pankrác ze Sv. Mikuláše, původně její purkrabí, se po skončení husitských válek dal
na kořistnou činnost a stal se postrachem území na česko-uhersko-rakouském pomezí. Na konci husitských válek se také zmocnil světlovského hradu a panství. Aby zarazili jeho
loupežné řádění, vykoupili od něj moravští stavové v roce 1449 hrad s celým panstvím. Toto zboží pak prodali čtveřici šlechticů (mj. i Burianu z Vlčnova), kteří shodou okolností byli v rozhodovací komisi. Vzniklé spory zavinily, že se hradu opět zmocnil
Matouš ze Šternberka. Za bojů mezi Jiřím z Poděbrad a uherským Matyášem Korvínem, kdy celý kraj trpěl četnými nájezdy, byl i Světlov poškozen. Ale tyto války přežil a opuštěn byl teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi. Roku 1517 se
Starý Světlov uvádí jako pustý a v roce 1527 byl v rozvalinách.
|
|
|