Město
Uherský Brod vzniklo na významné obchodní cestě spojující Uhry s Moravy v
místech v brodu na řece Olšavě, kde se vybíralo clo. K jeho založení došlo
bezprostředně po zhoubných uherskokumánských nájezdech v letech 1252-1272,
za mocné podpory Přemysla Otakara II., z jehož iniciativy zde byl vybudován i zeměpanský hrad, protože tak exponované a strategicky význačné místo potřebovalo vojenskou ochranu. Poprvé se hrad uvádí až roku 1338. Hrad, rozšířený ve 13. a 14. století, zabíral asi
plochu dnešního městského kina a části Muzea J. A. Komesnkého. O jeho existenci na přelomu 13. a 14. století svědčí nález dvou grošů Václava II. ve spodních vrstvách, k němuž došlo při likvidaci panského sklepa. Sklep se nacházel právě na místě nádrží vodojemu. Po
západní straně k severu se táhl dvoutraktový sklep klenutý valeně, respektive s lomeným obloukem. Kameny klenby byly údajně pokládány na hlínu nebo hliněnou maltu.
Hrad obklopovala pevná zeď, za níž bylo dosti prostranné nádvoří, byty pro čeleď a stáje. Zachovala se jen hlavní patrová
budova s velkými okny a vysokou šindelovou střechou, postavená na mohutných kamenných základech uzavírajících klenutá sklepení. Část těchto sklepení
bylo objeveno při stavbě vodárny nad kinem ve 30. letech 20. století (viz fotografie). Na hradě sídlil královský hejtman, jímž byl v roce 1322 Hertlín a v roce 1354 Ježek ze Sušic.
Z okrouhlé západní věže bylo vidět nejen na město, ale i do širého okolí. Na hradě přebýval již Přemysl Otakar II., hostem tu byl i
jeho syn Václav II. Nějaký čas zde trávil i markrabě Karel, král Zikmund (v roce 1421) a Matyáš Korvín; v roce 1490 se na hradě ubytoval s rodinou a dvorem Vladislav II., když cestoval do Uher.
Postavení královského města ztratil Uherský Brod za Matyáše Korvína, který jej zastavil nejprve svému nemanželskému synu Janu Korvínovi a po něm sedmihradskému vévodovi Janu Zápolskému.
V roce 1506 získal nakonec do vlastnictví hrad i město od krále Vladislava II. Jan z Kunovic. Nový držitel hrad opustil a v roce 1512 si vybudoval ve městě vedle dominikánského kláštera nové sídlo - měšťanský jednopatrový dům s pozdně gotickými a
renesančními prvky, s arkádami i vzácnými freskami. Opuštěný hrad pak chátral. Páni z Kunovic vlastnili panství až do roku 1611, kdy je od nich koupil Oldřich z Kounic. V roce 1645 zpustošili Švédové
dosavadní hrad natolik, že Lev Vilém z Kounic dal zříceniny rozbořit a z takto získaného materiálu postavit stáje a pivovar. Z opevnění hradu zůstala pouze Bílá a Vítkovská bašta. Existenci hradu připomíná také
kamenná deska s nápisem, na místě, kde hrad stál.
Problematika královského hradu v Uherském Brodě je velmi komplikovaná, kvůli velkým zemním pracem v místě, kde hrad stál. Jak již bylo řečeno, na místě hradu dnes stojí vodárna, Muzeum J. A. Komenského a částečně také kulturní dům (kino). Právě zřízení vodojemu nevratně zlikvidovalo archeologické
možnosti průzkumu. Bohužel i výkopy v okolí a v silnici, procházející zámkem a renesančním bolverkem s nárožními baštami byly zdokumentovány neodborně, nebo vůbec.

Středověký plán města se zakreslením polohy hradu

Plán areálu hradu (nálezy zdiv zkombinované se zprávami)
Na severu bašty; vlevo objekt muzea se zámkem; vpravo dole místo objevu hradních sklepů (dnes vodárna)

Sklepení hradu, nalezené při stavbě vodárny v místě hradu ve 30. letech 20. století
Foto z vlastnictví pana Pavla Bravence
Po
hradě v Uherském Brodě zbyly pouze dvě Bašty - Bílá a Vítkovská, které
jsou zobrazeny na fotografiích:

Zámecká brána v severní hradbě, vpravo od ní začíná prostor hradu (pohlednice z padesátých let 20. století)
Všechny pozůstatky hradu jsou v užívání Muzea J. A. Komenského Uherský Brod a jsou součástí komplexu do něhož patří i uherskobrodský zámek.
|